Historie

Vila Austerlitz, jedna z nejvýznamnějších staveb svého druhu na Moravě, má bohatou historii, která se Váže jak k osobě stavitele – zámožnému cukrovarníkovi Hermannu Redlichovi, tak ke slavnému jménu architekta – rektorovi brněnské techniky Augustu Prokopovi (1838 – 1915). Snad nejvýmluvněji o tom vypovídá její zařazení do knihy Slavné vily Jihomoravského kraje, ze které citujeme článek profesora fakulty výtvarných umění VUT v Brně, Jana Sedláka:„…na všestranně zaměřeného Augusta Prokopa se opakovaně obraceli klienti z podnikatelských kruhů s žádostí o projekty vilových objektů. Tři ze svých realizovaných vil pokládal architekt za nejzdařilejší a publikoval je ve svých dějinách umění Moravy. Nejstarší vila Herminy Ripkové z Rechthofenu z roku 1883 se nachází v brněnských Pisárkách, zatímco nejmladší stavba Jenny Langové (1888) na Kounicově ulici v Brně již nestojí. Rok po H. Ripkové se stal Prokopovým klientem Hermann Redlich, majitel prosperujícího cukrovaru ve Slavkově, tehdy čtvrtého největšího cukrovaru na Moravě. Své reprezentační obydlí obklopené parkem dal postavit v sousedství svého podniku. Trojice jmenovaných vil je si blízce podobná. Jejich inspirace německou renesancí obrážela celkovou dobovou tendenci, kdy ze stylových, ale i nacionálních důvodů docházelo k opouštění kosmopolitní italizující neorenesance a jejímu nahrazování příklady severské renesance nebo manýrismu. Hlavním průčelím se obrací vila na západ a je přístupná předloženým jednoramenným schodištěm, které vede do průběžné haly se schodištěm do patra. Vedle haly se vlevo nachází schodišťová věž a na druhé straně pokoj k posezení. Za halou následovala jídelna s krbem, jež podle jediné dochované dobové fotografie představovala nejhonosněji vybavený interiér. Množství předmětů a opulentnost tvarů připomínají holandská zátiší, jak poznamenal Pavel Zatloukal. K jídelně přiléhala na severní straně kuchyně s pokojem služky, na opačné straně pak kulečníkový pokoj. Členění ložnicového a hostinského patra opakovalo dispozici piana nobile. Hranoly jednotlivých místností sestavil architekt tak, aby navenek docílil co největší pročlenění hmot, umocněné ještě četnými detaily – pásovou rustikou, armujícími bosami na nárožích, ostěními portálů, šambránami oken, cimbuřím, štíty a dlátovou střechou věže. Jihlavský rodák August Prokop vystudoval architekturu na vídeňské Akademii u profesorů E. van der Nülla, A. Siccardsburga, H. Ferstela a F. Schmidta. Po příchodu do Brna v roce 1867 náležel k nejagilnějším osobnostem nejen jako architekt, ale i jako korespondent, konzervátor a projektant památkové péče, pedagog, děkan a rektor na technice, ředitel Moravského průmyslového muzea, zakladatel jeho časopisu Mitteilungen des Mährischen Gewerbe-Museums in Brünn (Zprávy Moravského průmyslového muzea v Brně) a historik umění, autor čtyřdílného Markrabství moravského v uměleckohistorických souvislostech (Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung, 1904). Nepodařilo se mu však uskutečnit grandiózní plány na dostavbu brněnského dómu a rekonstrukci hradu Pernštejna, což byl patrně jeden z důvodů, proč po 25 letech Brno opustil a svou kariéru završil jako profesor na vídeňské technice. Exteriér vily se zachoval v relativně původním stavu a nevhodné využívání památky městem a naposledy Lesy České republiky skončilo poté, co vilu v roce 2005 koupila firma ENBRA spol. s r. o. (ENBRA , a.s) zabývající se měřením a regulací tepla a topenářskou technikou, která dům dobově zařídila a provozuje v něm luxusní ubytovací kapacitu. Současné prostředí tak připomíná zašlou minulost sídla.

,,Bitva 3 císařů´´

2. prosince roku 1805 se na polích u Slavkova (něm. Austerlitz) střetla vojska tzv. Třetí Koalice, tvořené především Rakouskými a ruskými jednotkami pod velením císaře Františka I. a ruského cara Alexandra II. s vojskem francouzského císaře Napoleona. Využitím terénního převýšení, a díky obratnému manévrování až do příchodu posil, se francouzům podařilo po necelých osmi hodinách navzdory početní převaze vojsk Koalice zvítězit a zahnat nepřítele na útěk. Při této největší řeži napoleonských válek zahynulo více než 40.000 vojáků. „Bataille d´Austerlitz“, jak francouzi bitvě u Slavkova říkají, se stala největším Napoleonovým vítězstvím a jednou z nejslavnějších bitev historie. Bitva už svým názvem zůstala natrvalo spojená z městem Slavkovem, které každoročně počátkem prosince ožívá mohutnou rekonstrukcí bojů a nejrůznějšími militárními i pietními akcemi, které slavnou historii připomínají. Prožít tento rej, prakticky uprostřed jeho dění, patří k nezapomenutelným životním zážitkům. Více na www.austerlitz.org.